No právě, připadalo mi to zbytečný a i když to tady není dokonalý, tak kdo bude opruzovat prostě poletí.

Jinak vítej, jsem ráda, že Tě tu vidím:).
To je vždycky moc těžký, protože to člověk v sobě dusí, ale někdy to musí ven. Akorát bohužel, když rupnou nervy, tak je z toho spíš guláš než konstruktivní kritika. Znám to sama moc dobře.
Mě se osvědčilo stanovit si hranice "kam už ne" a jinak se usmívat a usmívat, ale i tak je to běh na dlouhou trať.