Diskuze

Jestli to bylo v uplynulé půl hodině cca, tak by to odpovídalo. Editovala jsem příspěvek v diskuzi.
Budu tedy na to myslet, ju:).

Jasně, úplně nejlepší by bylo najít si partnera bez závazků, ale kde brát a nekrást:-). Jenže ono to není zdaleka tak jednoduché a srdci kolikrát neporučíš. Už se budu opakovat, ale podle mě ani jedna z nás tady v diskusi nevěděla, jak to bude s partnerovými dětmi vlastně fungovat. Že budou problémy, to bylo jasné, ale že z toho bude až takové sprosté zvěrstvo, to jsme patrně netušily žádná. Takže jsou dvě možnosti - buď se s dotyčným rozejít, nebo se snažit to nějak ustát. Je potřeba podniknout všechny kroky k tomu, aby ex nedosáhla na tvůj, příp. na váš společný majetek, a prostě "bojovat", pokud ti za to ten muž stojí. Možné je zkustit i druhý přístup. Takový boj s lítou saní je parádní prověrka vztahu - buď to přežijete a váš vztah to ještě upevní, nebo to krachne, ale pak je otázka, jak pevné byly základy. V každém případě jednou naší malou pomstou těm ex-saním může být právě to, že nám to svými zásahy nepokazí. Dámy, vždyť o to těm bestiím jde nejvíc! Chtějí nám ten vztah prostě zničit, abychom se doma s partnerem hádaly kvůli penězům a kvůli všem těm spratkům a abychom od něho odešly a aby zůstal sám a za bezesných nocí vzpomínal se slzou v oku, jak se mohl mít se svou dobrou ex krásně...a ty prachy z výživného, to je pro ně k tomu všemu ještě takový příjemný bonus:-)

Tak vám musím napsat, co se mi dnes stalo. Jedna moje kamarádka má velké problémy v manželství a občas už padne z jejích úst i slovo rozvod. Dnes si zase stěžovala, tak jsem jí trpělivě naslouchala, ale pak pronesla, že se bojí, jaké by dostala po rozvodu výživné, protože oni jsou zvyklí všichni žít na vysoké noze. Tak jsem jí řekla, kolik dostávám na své dítě já a kolik platí na každé dítě můj partner. To ji doslova rozlítilo, že za takovou almužnu by prý nebyla schopná své děti uživit. Podotýkám, že jejich děti mají absolutně všechno, na co si jen vzpomenou, a kdyby to šlo, tak i ve zlatě, takže v tomhle případě by stačilo se jen uskromnit a slevit na stříbro. Docela mě to nadzvedlo, tak jí říkám, ať si to zkusí představit i z té druhé strany, že jí chlap přinese výplatu, ze které pořádnou sumu ukrojí pro jeho děti a za ten zbytek, tedy za tu druhou almužnu bude mít ona hospodařit. A koukala na mě s pusou dokořán. Opět jsem zjistila, že nemá cenu někomu, kdo něco podobného nezažil na vlastní kůži, něco vysvětlovat. Ono totiž záleží na úhlu pohledu a málokdo se umí podívat na problém i z té druhé strany.
Moje osobní zkušenost je oboustranná. Jsem rozvedená a můj exmanžel mi jednu dobu na dítě nepřispíval vůbec nic, teď cosi platí, i když je to zoufale málo, ale v dobách, kdy nebylo nic a neměla jsem ani partnera a byla na všechno opravdu sama, jsem se naučila uskromnit se a starat se o sebe a o své dítě sama. O to hůř dnes samozřejmě nesu, když vidím, jak nadstandartně zabezpečuje své dítě můj partner, ale jeho ex je to pořád málo. Vím, jak je to těžké, když se matka musí postarat o dítě sama bez přispění otce, protože jsem to zažila, takže jim ty peníze nezávidím, vím, že je dítě potřebuje, ale nechápu, kde se v nich bere ta drzost, že je jim jakákoli částka málo. V ten moment je mi jasné, že nejde o to, jak zajistit dítě, ale jak ničit a zničit otce, protože ty požadavky jsou opravdu přehnané.

Koukám, že dnes jsme všechny asi rozlítanější.
Gratuluji Ti k 100 mu příspěvku na téhle diskuzi. To by chtělo, nějakou odměnu:)...hmm, ale jakou....

Musím s Tebou opět souhlasit, je to o té objektivnosti a zda je jí člověk skutečně schopen.
Mám kamarádku, dá se říct v podobné situaci, zvažuje také rozvod a ptala se mě co a jak hlavně kolem výživného. Tak jsem jí to říkala a ona hmm aha, no tak to bych tedy musela dostávat tak 12 tisíc a děti, no půjčovala bych mu je tedy na ty víkendy, když bych musela. Já na ní vyvalila oči a ona to zdůvodnila v podstatě také tím, že prostě, aby vše bylo jak je nyní, co se týká peněz. Že taky chce dávat dárky, děti mají aktivity atd.
Podotýkám, že je to normální ženská, nežije si v nějakém luxusu, ale vzala prostě sakum prásk všechno.
A mě napadlo, že ona, i přesto, že je to proti mnohým, prima holka, tak jednak nedokáže překousnout fakt, že by manžel byl sám a když tak, ať platí. No a také dělá běžnou chybu, že chce všechno a nekouká vlevo, pravo.
A tak jsem se jí zeptala na jednu věc, proč si myslí, že by to nefungovalo jako teď, když ona nepůjde proti manželovi, tak on udělá maximum, znám i jeho, takže to vím. Tudíž, když se ho nebude snažit odrbat, tak kroužky dětem, oblečení atd. prostě bude platit stejně tak jako to dělá teď. Ale pokud půjde proti němu, tak kromě toho, že z něj v tu chvíli bude skoro žebrák bez nároku na vlastní život, bude dělat jen co musí, když to bude mít takhle striktně nařízeno a ještě si proboha bude muset půjčovat vlastní děti.
Čili většina žen, ať už má důvody jaké chce, vůbec nepřemýšlí nad tím, že většina otců, když má z čeho, tak prostě dětem dává, co může. Ale v okamžiku kdy sebevětší snaha je po zásluze potrestána, proboha proč by to dělali a navíc mnohdy i platí, z čeho?
A víš mě došlo proč vůbec tyhle problémy jsou. Protože všude ze všech stran je vůči matkám masírka ve stylu..dítě dostanete vy, žádejte co můžete, vy rozhodujete o tom, kdy dítě bude s otcem....
Pokud by zde skutečně nastoupil institut "vše v zájmu dítěte" tak by naopak to s kým dítě po rozvodu bude, bylo 50:50, rovněž by bylo podporováno pravidelné setkávání s oběma rodiči, ne nějakou tabulkou určující sudé a liché atd., ale podle chuti a touze dítěte. No a v neposlední řadě by takový institut měl pro oba rodiče mít stejné podmínky, zaplať běžné potřeby dítěte a zbytek je podle vašeho uvážení..ono totiž takhle to funguje i v běžné rodině, běžné potřeby se pokrýt musí a zbytek je na vůli těch co vydělávají a je to tak správně.

Samozřejmě by musela být i vymahatelnost toho základního u rodičů, kde prostě neplatí nic nebo jen občas i přestože jde skutečně o "normální" výživné. A to rozhodně dnes není. Takže jediné, co se dělá, je, že se všichni otcové odřou, co to jde. Nepoctivým je to jedno a Ti poctiví, což je většina, to prostě zaplatí a v konečném důsledku na to doplatí právě jejich děti.

Znám pár matek, které prostě výživné dostávají v přiměřené částce, víc nežádají, protože na to, aby bez potíží zajistili se svým příspěvkem, potřeby dítěte to stačí a stejně jako otcové i ony dál podle svého uvážení platí to, co je navíc. A hlavně všechny do jedné řekli, mají pěkný vztah, dítě nouzí netrpí, tak proč to budu měnit, pár korun navíc v tomhle ohledu, není v zájmu dítěte.
Jedna z nich tohle říct nemohla, protože manžel věčně neplatil a o děti měl zájem jen v nějakém návalu výčitek, když vystřízlivěl. A přesto její slova jsou, že i když měla hluboko do kapsy, co bylo potřeba dětem zajistila. Nechtěla ani, po jednom pokusu, řešit s ním výživné..dáš, nedáš, soud, sociálka a zkrátka dle jejích slov ztráta času.
No a dnes říká, zajistit vymahatelnost u takových otců, ale ponižovat se nebo ho drbat, když platí a snaží se? Proč, vlastní hrdost by mi to nedovolila a když jsem chtěla děti do péče, tak se přece musím postarat hlavně já a ne se spoléhat, že mi to všechno chlap zacvaká. Vychovala sama 4 děti, skutečně sama a šlo to. Takže ono je to taky o tom jestli chci a nebo nechci.

Víš Jani a taky mě napadlo, že já měla oba rodiče, nerozvedené a naši či spíš mamka se mi snažili dát co mohli. Je to jako kdybych já požadovala, co všechno mi musí dát a basta, ber kde ber.
Nebyla jsem na tom špatně, ale kdybych to měla porovnat s ostatními dětmi, tak jsem byla spíš materiálně střed-. Ale to přece nic neznamená.
Došla mi, ale jedna věc, dnes a neplatí to jenom dnes, ale je to dost markatní, mnoho matek je prostě zvyklých na to, že chlap platí většinu a ony mnohdy nic nebo málo a pak najednou mají pocit, že jsou vlastně matky Terezy, když se mají postarat i ony a přidat svůj díl. Na to jich totiž mnoho vůbec není zvyklých.
No a stále je tu ten pocit, že přeci já se nebudu starat o děti a on si z toho vyklouzne jen za výživné.
Už vůbec se nikdo nepozastaví nad tím, že jsou to právě často matky, které otce do takové pozice dostanou, protože mu přece dítě půjčují. Kdyby si dokázaly uvědomit, že rodiče jsou stále oba a nevyšachovaly partnera z běžných činností kolem dítěte, mohlo by to být jinak a to dost často.
Stačí si všimnout dotazů:
Kolik mám chtít alimenty, když on má tolik a tolik?
Jak často mu musím půjčovat dítě?
Tyhle dvě otázky mluví sami za sebe.

Jani, já se ani tak nedivím, že je někomu pořád všechno málo. Některé bývalky na to mají žaludek, lítat po soudech, sociálkách, tahat po soudech děti, navádět děti, špehovat ( já na to nikdy z pozice bývalky nedělala a naopak jsem se soudů, sociálek atd. děsila) . Co, ale nechápu je, že to všechno v pohodě prochází a jdou jim 100% na ruku a na současnou novou rodinu se vůbec nemyslí, ta má na to doplácet, včetně nových partnerů a jejich dětí.

Přeji mnoho úspěchů, rád si čtu vaše názory.

Určitě budu mluvit za všechna děvčata zde, děkujeme za podporu.
Podělíš se s námi o to, co Tě sem zavedlo?

Zavedly mne sem podobné (mnohdy identické) zkušenosti, které popisujete ve vašich příspěvcích. Vývoj situace s nebožkou a synem je velmi podobný vámi popisovaným příběhům. Já novou rodinu nemám, v tom je moje situace možná jednodušší. Nemám zatím sílu popisovat podrobnosti.

Moc vás zdravím, včera jsem vám už vzdala hold, že je fajn, že jste tady.
Mám kamaráda, který se seznámil s zenou, která měla dva syny. Kamarád byl rád, že potkal spřízněnou duši a zamiloval se až po uši. Ovšem co předváděli synáčci, to bylo dílo. Ale nejhorší na tom bylo to, že jejich matka=kamarádovo přítelkyně je nechala, neokřikla je a kluci dělali jako zvěř. Můj kamarád to psychicky nezvládal a raději oželel "lásku" a rozešel se s tou ženou. Nevychované fakany nejde přimout za své i kdyby se člověk snažil jak chtěl. Proto s vámi soucítím, holky, protože vím co nevychovaný děti dokážou. Ahoj a hezký den bez rozdílu všem přeje Terka