Diskuze

Ještě k tomu ježdění autem. Osobně to vidím tak, že pokud na to má, ať si klidně jezdí, ale brát to jako standart? To je trochu moc... I když, abych byla spravedlivá, je dost podstatné kde člověk bydlí, protože i dnes jsou místa, a do některých by to člověk opravdu neřekl, kde je dopravní spojení hodně špatné.
Takže posoudit podle dopravní obslužnosti a podle toho rozhodnout.

je pravda, že ta kolegyně dojíždí do práce asi 25km. Ale spojení tam má, v pátek jezdí vlakem. Jenže zase, proč se musela stěhovat po rozvodu tak daleko od pracoviště ? Známý jí pronajal byt v domě se zahradou. To by se mi taky líbilo. Nevím tedy, kde na to bere nebo jestli jí tam nechá bydlet levně, ale pokud se chci nebo musím stěhovat, tak si pořídím bydlení co nejblíže zaměstnání. Je to opravdu případ od případu,a tak by se to mělo i posuzovat. Když jsem se stěhovala mimo město, tak to bylo první na co jsem myslela . U soudu jí to tedy naštěstí neprošlo. Snad jsou někde soudci opravdu soudní.

Zase mi nezbývá než souhlasit. Exmanželka přece s manželem nějakou dobu žila, takže dobře ví, co vydělával v době manželství, proto nechápu, proč si po rozvodu začnou některé takové ukřivděné myslet, že by mohl teď brát dvakrát tolik. Navíc je tu ekonomická krize a většina drobných podnikatelů má problém, jak vyžít. Ale v našem státě slovo podnikatel znamená, že se dotyčný člověk musí topit v milionech.

V tomhle státě se drobný podnikatel poctivě uživit nemůže. Možná tak živořit. Pokud má zaplatit poctivě daně, zdrav., sociálku atd . a poctivě přiznávat všechny příjmy, tak mu nezbyde nic. V našem případě já docela chápu, proč si bývalka myslí, že se topíme v penězích. Vůbec se tomu nedivím. Pokaždé, když sem jeho dcera přijela, tak se rozhazovalo takových peněz a oni nevěděli, že je to jen když ona přijede. Potom tady viděla dům, auta, ale už neví, že to je něco na úvěr nebo hypotéku. Že v podnikání zatím přítel na to doslova doplácí. A tatínek se před dcerou ještě tím vším chlubil, jak by se u nás měla dobře. Chlapi jsou v tomhle někdy úplně hloupí. Vůbec jim nedochází možné důsledky.

Andreo, ano to je důležité posoudit to. Já vím, že někdy je to složité, ale na druhou stranu bez opravdového dokazování a posuzování konkrétních situací, by pak nemusel být soudce, stačilo by nacpat data do počítače a ten by něco vyplivl.

Jano, ano tak to je, protože v tom okamžiku je to přeci úplně jinak ne?;).
Navíc mě osobně se celkově polistopadové zřízení nelíbí a to proto, že tu nikdo nepracuje na systémovém a komplexním řešení. Od každého se vezme kousek, něco se nechá..no a výsledek je jaký je.
Navíc si upřímně nedokážu pochopit jak státní úředník, který nemá ani ekonomické minimum..ano soudci, kteří dělají výživné, je opravdu nemají...může posuzovat podnikatele.
Jeden prostý příklad soudkyně dostala do ruky účetní závěrku a když do nich chvilku zírala, tak prohlásila, že z toho se nic vyčíst nedá, že chce danové přiznání. V něm si přečetla ta samá čísla, ale byly v kolonkách, které zná. Jenže pak došlo na to, proč vůbec tu závěrku dostala. Náklady se jí zdály velké a v té závěrce bylo přesně rozklíčováno kolik které konkrétní náklady činí. Takže jsme pak měli půlhodinové účetní školení, aby soudkyně vůbec pochopila co ty čísla znamenají.

Jak takový člověk může o příjmu podnikatele vůbec rozhodovat a hlavně brát měsíční průměr stejně jako měsíční příjem ze zaměstnání? Když oboje vychází z úplně jiných parametrů.
To by si nejdřív musela sjednotit parametry a pak to srovnávat.

Teď jsem to všechno zpětně přečetla a dávám Vám za pravdu.U soudu se to nikdy nedá nazvat jinak než bordel na kolečkách. Tvoje dítě Andreo nikoho nezajímá,není totiž předmětem zájmu soudu. Zato předmětem zájmu u soudu bylo jestli jako podnikatelka nezvyšuji životní úroveň přítele.A co se týká auta,tak to jsem si užila,protože mám také velké černé auto,které je sice firemní,ale nebožce a jejímu právníkovi leželo v žaludku jak zkažeá makrela.
Když nebožka tvrdila,že klukovi mimo výživného nic nedáváme a my se ohradili drahými dárky,které pravidelně dostává,tak nám bylo paní soudkyní řečeno,že dary se nazapočítávají. Dar je prý dar a ne příspěvek nad rámec výživného. Ale nad tím,že matka uvedla položky více než 1000 kč měsíčně,které prý kluk spotřebuje na holiče a léky/žádné neužívá/,tak nad tím soudkyně moudře kývala hlavou,že chápe tyto výdaje.
Příteli do příjmu započítal soud i náhrady cestovného,které dostává za opotřebení svého auta a soudkyně nechtěla vůbec slyšet,že je to náhrada za pohonné hmoty,které napřed musí zaplatit ze svého. No a samozřejmě nám napočítali výživné zpětně 3 roky a to partner na kluka platil 2500,--Kč měsíčně+stavební spoření 1500,-- měsíčně. Doplatek dělal přes 35 tis a soudkyně rozhodla,že musí přijít k rukám matky nejpozději do 2 měsíců rozděleno na dvě splátky. Když se přítel ohradil,že na to nemá,tak mu bylo doporučeno,ať si půjčí od peněžního ústavu. Když argumentoval tím,že nově vyměřené alimenty dělají 6 tisíc měsíčně,že ještě stále platí na studující dceru 4 tisíce a už si nemůže vzít další dluh,tak mu paní soudkyně doporučila,ať dcera jde na brigády,protože na rozdíl od kluka je dospělá a může si vydělat.

Jistě, totéž platilo i u nás. Celý týden jsme se uskromňovali a když přijeli děti, tak vůbec nic z toho neviděli, právě naopak.
To, že to bylo myšleno pro ně dobře, aby nepocítili nízkou úroveň, se nakonec velice vymstilo.
O podnikání mi vůbec nemluv, pokud to chceš dělat poctivě a skutečně se držíš zákona, tak jako osvč, nemáš šanci nějak zásadně vydělat.
Je tu samozřejmě i klad, že ve většině případů si můžeš ovlivnit pracovní dobu, aniž by ses někomu zpovídal.
Ale je to také vykoupené tím, že zatímco nebožka jde k soudu za peníze, manžel jde zadarmo, protože když nepracuje, tak nic nevydělává.
Já jí to rozhodně nezávidím, ale to důležité je srovnat tyhle parametry, tak aby výchozí podmínky byly pro všechny stejné.
Navíc většina těchto státních úředníků a vůbec zaměstnanců obecně, vůbec nechápe, že částka fakturovaná vůbec není Tvůj příjem a pak se jim náklady zdají být velké.
Jenže to, co už nevidí je to, že tytéž náklady a mnohdy větší má s nimi i jejich zaměstnavatel.

Takže všechno záleží na soudkyni, nebo soudci,a na jejich přístupu, znalostech a podjatosti. Myslím si, že kvalita soudců není stejná, že i mezi nimi jsou omezenci a lidé podplatitelní i lidé , co se zamyslí nad situací otce a jeho rodiny. Může se u soudu odvolat a nebo případně žádat ať dáma doloží co říká??? Já jsem dospěla k názoru, že si musím zapisovat všechny výdaje za děti, všechny "atrakce" dámy, její výmysly a pak se poradit s obhájcem. Taky musím partnerovi jasně dát najevo, že na co on nemá peníze já mu nedorovnám, což jsem doposud dělala a taky pokud bude uhýbat exce, tak ať si je vědom čeho se dočká, já si to nenechám líbit. Taky přemýšlím nad tím, že u nás je problém nenažraná exka, tak jak u všech vás, kdyby to byla normální baba, která si začne žít svůj život, najde nového partnera a nepoužívá děti jako nástroj, tak by bylo míň problémů, ale to ani jedna z nás čekat nemůžeme.Mě ještě napadlo, jestli se tady nedá použít syndrom zavrženého rodiče....protože ta naše exka tak špiní otce, že je to snad na oznámení, má zvláštní dar, když něco potřebuje je úlisná jako had a milá, že by se mohla rozpouštět jako máslo, ale když zaútočí tak fúrie je hadra....neskutečná mrcha a jedovatka...jaký máte nároz na důkaz ve formě syndrom zavrženého rodiče....pak by se musela ona obhajovat

Emo,také mě ovládl spravedlivý hněv a chtěla jsem u soudu říct,že dítě je matkou zmanipulované a naváděné proti otci. Narazila jsem na partnerův odpor,nepřál si do tohoto sporu dítě zatahovat. Nás s největší pravděpodobností čeká soud na podzim,první signály jsem již zaznamenala a tentokrát bez ohledu na partnera,pokud budu opět figurovat jako svědek u všech stání,tak to prostě řeknu! Protože naše nebožka také otce i mě špiní před klukem a já nevidím důvod proč by jsme měli pouze platit a nechat si všechno líbit.
My musíme tajit každou dovolenou,každý výlet,protože jinak nás staví do světla zbohatlíků a ona sama u soudu klidně uvádí několik zahraničních dovolených za rok a to je v pořádku,protože je to v zájmu dítěte. My jí to platíme a jsme u toho za blbce.

Já si myslím Izmaielo, že je důležité to říct, ale asi se to musí nejdřív projednat s právníkem, aby to mělu tu váhu, měl by poradit jak na to,aby ten syndrom zavrženého rodiče z toho vyzněl. Pokud by můj partner s tím nesuhlasil, tak bychom museli každý svou cestou, protože vědět, že je to zmije, že ubližuje dětem i nám a ještě to nechtít říct, tak tam už to fakt hraničí s tím, že si mě neváží, že mu na mě nezáleží a vlastně mu to tak vyhovuje....část zatáhnu já a on bude mít pokoj a sem tam si řekneme, jak je ta exka blbá, ale v tomhle případě by byl blbý on a já ještě víc. A proč dítě nezatahovat, vždyť ona ho zatahuje každý den, když říká o otci a mě hnusárny, je to spíš jejich alibismus a lenost, a my to odskáčeme v důsledku taky...proč bychom se měly bát něco si do odmácnosti koupit, proč bychom měly tajit dovolené, neni to tak trochu na hlavu???? Co takhle dát exky vyšetřit psychiatrem.....pokud se syndrom zavrženého rodiče prokáže...nebo jim aspoň tímto pohrozit.