Diskuze

Já myslím, že pomalu, ale jistě děláš pokroky. Jen je potřeba vydržet. Když jsem před lety řešila stejný problém, také jsem se bála, že to ublíží našemu vztahu. Někdy jsme se kvůli tomu s přítelem i pohádali. Ale vždycky jsem nakonec došla k závěru, že pokud by náš vztah měla neustále nabourávat jeho nevychovaná dcera, která k nám tehdy chodívala, tak že bychom se nakonec rozešli stejně. Tak jsem vsadila všecnno na jednu kartu. Asi to nelze brát jako návod, ale riskovat se mi vyplatilo a vyšlo mi to. Strategie, která u nás tehdy zafungovala, spočívala v tom, že jsem se přestala o jeho dceři naprosto bavit a nechala jsem partnera, aby se v tom plácal sám. On moc dobře viděl, jak se holka chová, často si na ni postěžoval přede mnou i sám, ale já jsem se snažila na to nereagovat. Možná se mu tím oplácela i to, že když jsem si na ni kolikrát stěžovala já, nechtěl to slyšet nebo to slyšel jen velmi nerad, někdy mě ani nepodpořil, jak bych čekala, což mi často bylo líto. Pak jsem se s ní přestala stýkat, partner si brával holku mimo náš byt, a protože byla potvora často protivná i na něj, neměla tam totiž mě jako objekt, který by terorizovala, a protože ho nebavilo stále něco vymýšlet, nakonec kontakt s ní začal sám od sebe omezovat, až to nakonec utnul úplně a sám. Problémy, které byly s dcerunkou spojené, byly totiž daleko větší než pocit nějaké jeho zodpovědnosti vůči ní.
No uvidíš, zkus vydržet, pokud se jeho exmanželce dlouhou dobu dařilo ho přes dcery ho vydírat, bude nějakou chvíli trvat, než se to změní, pokud vůbec. Ale nesmíš to vzdát a musíš bojovat, protože jestli něco neuděláš, stejně váš vztah díky těm můrám skončí.

Janka, neviem ci dokazem vydrzat...:( uz mi to tu fakt lezie na city. Mam chut zbalit kufre a utiect pred vsetkym. Pretoze tu nic nefunguje. Nielen jeho dcery, ale aj priatel sa niekedy sprava velmi divne. Vacsinou to u nas vyzera tak, ze som cele dni sama a ked konecne vecer o 8 sa vidime, tak on spi pri tv. Ja a to je malokedy si idem lahnut o pol 10 on je vtedy ako rybicka a pozera aj do polnoci. Aj to mi vadi, aj ked si myslim, ze to nerobi naschval. Moj otec je uz 4 dni v nemocnici, bola som s mamou za nim 2x a ani raz nesiel so mnou, lebo bud mal robotu, alebo isiel za dcerami do mesta a prisiel vecer. Nikam cez vykendy nechodime a ked chcem niekam ist, tak povie, ze ved mozem ist s detmi aj sama. A najhorise je na tom, ze uz ani ja nemam chut niekam s nim ist. Sem tam sa stane, ze ideme do mesta spolu, ale to len my dvaja a to bud na nakup alebo do sauny... to je vsetko. Na moju otazku, aky dovod maju jeho dcery sa ku mne spravat ako bestie mi odpovie, ze ony su take, co ich mam zabit? Stale dokola ta ista pesnicka, stale ich len obhajuje a najhorsie na tom, ze ked sa nieco stane, tak co zase riesim a ked sa bavime o problemoch celkovo, tak co zase vytahujem, ze to je minulost.
Dnes sa ma opytal, preco som si ich vyhodila z priatelov, ze ony si to uz uvedomili, ze im povedal. Moja odoved, nezmenili a vyhodila som ich preto, lebo nebudem na fb citat tie hluposti co vypisuju, preto.
Charm mala asi pravdu, byč a pryč, stale mi to tak vychadza.

Sbalit kufry a utéct se dá vždycky, to můžeš udělat kdykoliv, až Tě to pořádně naštve a dospěješ k názoru, že rozchodem víc získáš než ztratíš.
Chování Tvého partnera je divné, to máš pravdu. Mně to připadá tak, že byl nějakou dobu zvyklý žít v zajetých kolejích, a i když si uvědomoval, že asi něco není v pořádku, Ty jsi mlčela a nic jsi neřešila, takže i on měl klid a nemusel nic řešit. Najednou Ty ses vzepřela a začala podnikat kroky proti jeho dcerám, ty si na Tebe v tomto směru patrně u něho začaly stěžovat, a tak se chlapec najednou cítí být sevřený mezi dvěma mlýnskými kameny, bojí se, že bude muset zaujmout nějaké stanovisko, na čí stranu se postavit, a protože dcerunky jsou patrně v prosazování se agresivnější než ty, tak se jim bojí a příčinu všech problémů vidí v Tobě. Ten problém samozřejmě není v Tobě, ale Ty ho chceš řešit, a protože žádný chlap nerad řeší problémy, tak mu teď Tvůj nátlak vadí. Je to jakýsi jeho ubohý obranný mechanismus, protože kdyby k tomu zaujal rozhodné stanovisko, musel by srovnat do latě nejdříve dcerunky. Ale protože to nedokáže, jelikož je slaboch, tak si touto formou vyskakuje na Tebe.
Ale tahle reakce se dala očekávat, takže jestli Ti ten vztah za to stojí, musíš to ustát. V žádném případě nesmíš polevit. Pokud bys ustoupila, byl by to pro něho signál, že to není zase tak zlé, že jsi to všechno jen zdramatizovala a zveličila, abys ho postavila proti dcerám. Ale pokud vytrváš, tak mu buď dojde, že tentokrát je to už skutečně vážné a že by o Tebe mohl přijít, a pak by s tím měl něco dělat. A i kdyby s tím nic dělat nechtěl, stačilo by jen, kdyby Tě pochopil a rozuměl Tvému postoji. Nejde o to, aby se snažil změnit nebo nějak vychovávat svoje nevychované dcery, však už jsou dospělé, a pokud je nikdo nevychoval doteď, už je asi pozdě, ale jde o to, aby chránil před jejich agresí Tebe. A to by snad jako partner měl. A pokud to neudělá, je asi vážně na čase uvažovat o změně partnera.
Jinak doufám, že už je na tom Tvůj tatínek lépe. Zdraví je nejdůležitější, však víš, tohle se nějak vyřeší, ať už dobře nebo špatně, ale tady vidíš, že jsou vždy ještě i podstatnější věci.

Dakujm za pochopenie.... Mas vo vsetkom pravdu,aj ja to tak citim. O to je to horsie, ze som sa k nemu prestahovala daleko od rodiny a znamych. Teraz som na pn, cize staaaale doma uz pol roka a myslim si, ze moja choroba s tym ma co do cinenia. Chvala bohu,ze mam deti.
Otec je od piatka v nemocnici, robili mu rozne vysetrenia, no diagnozu nam este nepovedali... tak sme cela rodina na ihlach,respektive ja a mama,aj ked mam dvoch bratov,tak riesim otca len ja. Jedine na co sa zmohli, ze im sa nechce ist za nim a svagrina na mna vyrukovala,ze co som skor nezavolala. Volala som v sobotu, lebo piatok som behala s mamou po obchode a lekaroch.
To svedci o mojej povahe, mala by som si viac otvarat usta a viac zatvarat druhym. :)

Nevím, jestli jsi to v některém ze svých příspěvků psala, ale zajímalo by mě, jak jste spolu s Tvým nynějším partnerem dlouho. Pokud váš vztah už nějaký ten rok trvá a on si zvykl na to, že výlevy jeho dcer mlčky snášíš, musí být teď samozřejmě zaskočený tím, že ses začala bouřit. Jinak dlouhodobá nemoc, jak píšeš, nikomu nepřidá, a to jak samotnému nemocnému, tak jeho okolí. Asi máš i víc času se zabývat věcmi, na které jsi předtím tolik nemyslela, nebo na ně jednoduše nebyl čas. Nicméně chování jeho dcer, jak to popisuješ, je neúnosné v jakékoli situaci. A jednou prostě Tvůj pohár trpělivosti přetéct musel.
S vlastními rodiči, zvlášť pokud jsou nemocní nebo starší ročníky nebo obojí, je to vždycky těžké. Vím dobře, o čem mluvím. Loni si se svými rodiči v tomto směru "užíval" můj partner, letos já se svou maminkou. Se starými lidmi je to kolikrát horší než s dětmi, dětem můžeš aspoň poručit nebo jim dát na zadek, když neposlouchají, ale přesvědčit o něčem tyhle staříky je kolikrát nadlidský úkol. Já jsem na péči o rodiče také sama, i když partner mi pomáhá, šel se mnou i několikrát do nemocnice, když bylo potřeba. Můj partner má sice ještě jednoho sourozence, ale tam je to stejné jako u vás. Když bylo s jeho rodiči loni opravdu zle, tak to stejně bylo jen a jen na nás. A ještě jsme to kolikrát schytali, když jsme o léčbě rozhodli po svém. Je to velice jednoduché, když se dotyčný nemusí o nic starat a jen kritizuje kroky někoho jiného, aniž by sám pomohl nebo převzal část té zodpovědnosti na sebe.
Ale jak píšeš, je potřeba se nedat a říkat na rovinu, co si myslíš a co Ti vadí a nenechat se líbit výtku, když si myslíš, že jsi v právu. Co uděláš ze svého nejlepšího vědomí a svědomí, to je správné, a nikdo další nemá právo to kritizovat, když sám neudělá nic. A pokud se mu to nelíbí, pak má možnost to udělat sám a lépe, ne?

Sme spolu presne 3 roky a 3 mesiace. Byvame spolu vyse 2 rokov. Praveze som mu od zaciatku hovorila, co sa mi nepaci a co paci. Najprv opatrne a cim talej tym raznejsie. Moje deti su mensie, 14 a 9 rokov a ako kazde deti, aj ony maju svoje muchy. Napr. dcera tu musim stale upozornovat, aby rozpravala potichsie, jeho najstarsia dcera ked rozprava krici, to je v pohode. Moj syn nema rad petrzlenovu vnat v polievke, priatel ho stale upozornuje a robi mu naschval, ale jeho dcery neziedia mastnejsie maso, petrzlenovu vnat v polievke, na to je reakcia, este im sam nabere,aby to nemali na tanieri. Moja dcera sa vzoprela proti nemu, ze sa jej to nepaci, ze ony mozu vsetko a ich stale upozornuje a vycita im to, co jeho dcery mozu robit. Tak bola drza. Reagovala som na to tak, ze ma pravdu a povedala som mu, ze nema medzi detmi robit rozdieli a ked to jeho detom povoli, tak by to mal respektovat aj u mojich, alebo to nechat na mna. Samozrejme sa urazil. Kedze od malicka vychovavam deti sama, vzdy som ich ucila, ak spravia nieco nevhodne, je slusne sa ospravedlnit, to nie je ponizenie, to je znak inteligencie. Jeho dcery som nikdy nepocula, prepac, je mi to luto, nedomyslela som to...... Napr. priatel setril 10 rokov dcere sporenie a poistku, pred rokom vyprsala a priatel povedal mladsej dcere (mala 19 vtedy), ze to pojdu spolu vybrat a tie peniaze ulozi na osobytny ucet a ked bude potrebovat, tak jej s nich bude davat, na skolu, na svadbu.... Bola som pri tom, ked jej to hovoril. O tyzden sa jej pytal, kedy to pojdu vybrat, ona mu povedala, ze peniaze si uz vybrala...... Keby to spravila moja dcera, tak by som sa prepadla pod zem, ano boli to jej peniaze, nikto jej ich nechcel zobrat, no aj ja setrim detom peniaze, no su to peniaze na to, aby som pomohla detom na zaciatku a ja rozhodla o tom, kde ich pouziju, preto im to setrim!!
Nechavala som vsetkym cas a priestor, aby sa ukazali a ony sa aj ukazali :). Mozno bola chyba v tom, ze som to neriesila priamo s jeho dcerami, len s priatelom.
Prisli otca pozriet v stredu a boli tu aj vcera, maju tu v dedine babku z nebozkynej strany, takze aj cela dedina vie, ake sme svinky :) Ich navsteva trvala zakazdym 15 min. Ja som bola zatial v spalni. Doniesli aj babkynho psa, ktory mi tu vsetko poostieval a nas pes potom nevedel, bol zmateny. Andrejka, mne to vadilo, ze nas pes musel byt zavrety a cudzi pes tu lietal 15 min po dvore bez dozoru, som fakt az tak zla?, ked mi to vadi, je to normalne z mojej strany? Lebo niekedy mam pocit, ze aj veci, ktore by mi inak nevadili, mi zacinaju liest na nervy. (Apropo, ohlavka je super, dakujem za radu, velmi pomohla a pes uz netaha. Je to naozaj skvele a teraz ho moze vodit aj moj 9 rocny syn) :)
Potom sa ma priatel opytal, kde som bola? Tvaril sa, akoby ho moja reakcia prekvapila, no ja len stroho, ze ci zabudol, co som hovorila, ze sa nechcem stretavat. A bodka.
Moja nemoc uz trva 7 rokov, operacia, nemocnic som si uzila kazdy rok, no teraz je toho uz dost. Od 7rokov som bola aktivny sportovec a ako vieme, stres a nervy sa vzdy prejavia na najcitlivejsom mieste cloveka, u mna je to cela chrbtica, az tak, ze mi hrozi invalidita. No nelakajte sa :), nikto to ani nepostrehne, len doma to citia, co "normalna" zena urobi za hodku, ja za dve. Cize pracu si musim rozlozit tak, aby som sa vecer vedela postavit a kedze musim pomaly, toho casu mi az tak vela nezostane a niekedy si musim aj cez den lahnut na hodku.
Janka, s rodicmi mas pravdu, v kazdej rodine to je podobne, uz som sa s tym zmierila, predomnou bratia, ani svagrina nic nepovedia, lebo by som ich spacifikovala ako vzdy a co robia, je ich vec, aj rodicom som povedala, ze je to smutne, ale mne je to jedno. Jedno by to nemalo byt rodicom, no viem, ze vela toho nezmozu, len sa trapia. Niekde som citala, ze to co nemozem ovplyvnit, tym sa nemam zaoberat a zariadit sa podla seba. Kazdi na to musi prist sam, ak mu urcita situacia nevyhovuje a urobil pre to maximu, nic sa neda robit, treba sa toho vzdat a hladiet si svojho a na tych nevhodnych ludi treba rychlo zabudnut. Tak ako som sa vyse 3 rokov snazila dat dve rodiny dokopy a urobila pre to maximum a nejde to, potom nemozu ony odo mna chciet, aby som ich vclenila do svojho zivota a to robim.....

Pro Inez a pro děvčata, to co inezka píše to je na zhroucení, pokud mohu alespň trochu poradit, popřípadě i pomoct, vím o jednom báječném člověku, ktrý je dle mého názoru nejlepší aastrolog, mág,skvěle vykládá karty a v neposlední řadě dokáže poradit s nadhledem tak jako málokdo. Stačí mu poslat dotaz s daty narození a otázku co Vás trápí a on se podívá jak na astrologické konstelace, tak do tarotových karet a v neposlední řadě přispěje svou radou s nadhledem jemu vlastním. Znám ho už pár let a můžete se podívat na jeho stránky, stojí to za to hlavně rubrika sex vs. vztahy.
Je to www. digi-amulet. cz
www. digi. amulet. com
Dozvíte se tam spoustu zajímavých informací a je možné napsat na jeho mail do poradny zdarma po kud je libo odpověď do 24 hodin na jakoukoliv otázku ohledně čehokoliv je to za 450kč což je asi nejlevnější a nejlepší rada jakou je moné dostat.
Inez zkus to, pokud budeš chtít, moc Ti to doporučuju

oprava
www.digi-amulet.com
skvělý čtení a skvělý rady a jak je známo k nezaplacení

Ďakujem :)

rádo se stalo, hlavně ať Ti to pomůže